Autobus tam a zpět: Maastricht

Maastricht je město v Nizozemsku ležící na úzkém výběžku mezi Belgií a Německem. Jedná se o nejstarší sídlo země. V současné době je domovem pro 120 tisíc obyvatel a je administrativním, turistickým i kulturním centrem regionu Limburk. Městem protéká řeka Máza, která také dala Maastrichtu své jméno. Do povědomí se dostalo zejména díky tzv. Maastrichtské smlouvě – klíčovém dokumentu, kterým byla v prosinci 1991 stvrzena existence Evropské unie.

Všechny autobusové i vlakové spoje včetně FlixBusu do Maastrichtu přijíždějí směrem k vlakovému nádraží. Budova nádraží je stará přes 160 let a minimálně za krátkou prohlídku rozhodně stojí. Vede odtud jedna z hlavních ulic, po které se dostanete přímo do turisticky vyhledávaného starého města. To se nachází na druhém břehu řeky Meusy (Mázy). Nepůjdete sice po mostě, který tu postavili Římané – ten byl totiž dřevěný, nýbrž po kamenném mostu Sint Servaasbrug postaveném na konci 13. století. Je nejstarším mostem v Nizozemsku, a dokonce o několik desítek let starší než náš Karlův most v Praze. Na mostu je vždy velmi rušno, přesto si zkuste všimnout sedmi kamenných oblouků, které se na konci ztratí, aby mohly pod mostem proplouvat větší lodě. Pokud budete mít na prohlídku vice času, projděte se i po architektonicky zajímavém mostu Hoge Brug.

V Maastrichtu se jako v jednom z mála měst zachovalo ve velké míře středověké opevnění. Nejznámější součást představuje několik bran: Helpoort neboli pekelnou bránu, tvoří dvě masivní věže postavené po roce 1230. Je to nejstarší městská brána v Nizozemí. Waterpoortje, v překladu malá vodní brána, byla v 19. století zbourána a později obnovena. Zachovalé opevnění najdete hlavně u řeky Mázy nedaleko Onze-Lieve-Vrouwewal.

V historickém centru najdete silnou koncentraci starých kostelů a církevních staveb. Nejznámější je románská bazilika Panny Marie či bazilika svatého Serváce, jehož počátky sahají až do 6. století. Jedná se o stavbu, která vznikla nad hrobem svatého Serváce. Dnes je přístupná po zaplacení drobného poplatku. Součástí vstupného je rovněž klenotnice s nádherným zlatým relikviářem z 12. století.

Knihkupectví v kostele. Zní to jako šílenost? V Maastrichtu je to možné. Osm set let starý gotický chrám neměl využití, a tak z něj nejdříve postavili skladiště bicyklů a později dokonce knihkupectví. Volně se sem dostanete v otevíracích hodinách. Interiéru dominuje tříposchoďový knihovní regál – prohlížet si tu můžete stovky knih, ale hlavně středověké fresky, které se dochovaly na klenutých stropech. V přední části kostela se pak nachází kavárna – mají tu výbornou kávu i sladké dobroty.  Britský list Guardian označil toto knihkupectví za nejkrásnější na světě.

Milovníci přírody se z centra mohou vydat na procházku k bývalému dolu Sint Pietersberg. Jeho součástí je i jeskyně svatého Petra vzniklá dobýváním slínu. Nedaleko se nachází pevnost či volně přístupná zřícenina hradu Lichtenberg.

Jak zněl název jednoho novinového článku: Maastricht je a není Holandsko. Lidé jsou tu chováním trošku jiní.

Název města je odvozen od latinského termínu, který v překladu znamená „přechod na Maase” a odkazoval na most postavený ve starověku Římany. Civilizace na území města ale byla mnohem starší – žili tu Keltové, kteří zde postavili osadu. V 1. století ovládli Maastricht Římané. Postavili zde most sloužící jako důležitou spojnici mezi Kolínem and Rýnem a severofrancouzským Bavayem. Ve středověku se městě stalo součástí Franské říše – díky významné poloze se stalo centrem obchodu a výroby. Rozvíjela se i kultura – vznikaly kostely, maastrichtští malíři byli vyhlášeni po celé Evropě. Krize přišla až během 16. a 17. století při několika náboženských válkách. K oživení prosperity města pak už nedošlo. Vše se změnilo po napoleonských válkách. Maastricht připadl Nizozemsku a průmysl rostl.

Kromě obvyklých kulturních zařízení, jako jsou kino či divadlo, zde sídlí několik muzejních institucí věnované převážně umění. V muzeu Bonnefanten vystavují díla malířských mistrů z Maastrichtu a okolí, muzeum aan het Vrijthof pak představuje interiéry 17. a 18. století, porcelán či tzv. maastrichtské stříbro.

Na přelomu února a března žije Maastricht třídenním karnevalem, v květnu se zde koná festival umění KunstTour a v červnu mezinárodní přehlídka módy Fashionclash. Milovníci hudby ocení festival klasické hudby Musica Sacra a na podzim pak jazzovým festivalem Jazz Maastricht. Mladší generace by mohla zajímat akce Nederlandse Dansdagen věnovaná moderní muzice a tanci. Jeden z dubnových víkendů je pravidelně věnován mezinárodnímu cyklistickému závodu Amstel Gold Race.

Coby kamenem dohodil je to přes hranice do německých Cách (Aachen). Toto historické město plné památek vás nebude nudit – kromě významné katedrály s klenotnicí tu můžete navštívit gotickou radnici s překrásným interiérem či známou lázeňskou kolonádu.

Jižně od Cách stojí na německém území alespoň za jednodenní návštěvu národní park Eifel. Jako výchozí bod zvolte např. vesničku Einruhr, odkud se můžete vydat k jezeru Obersee, či bývalou vojenskou základnu Vogelsang. Při pěších túrách si chvílemi budete připadat jako ve Středomoří, kterou vystřídá drsná severská krajina.

Přes belgickou hranici se za několik kilometrů dostanete do obce Eben-Emael. Ta by na první pohled nebyla ničím zvláštní nebýt stejnojmenné dělostřelecké tvrze. Je vymezena Albertovým kanálem, který tvoří belgicko-nizozemskou hranici. Do historie se tvrz zapsala za druhé světové války v květnu 1940. Dnes slouží jako muzeum. Podzemí je obrovské, milovníci vojenské historie proto mohou prohlídkou strávit i celý den. Otevírací dobu si předem zkontrolujte na webových stránkách.