hero image

Autobus tam a zpět: Bělehrad

Cestování v době COVID-19

Podívejte se na aktualizaci našich spojů.
Více informací zde

Bezpečnostní opatření

Zaručujeme vysoké hygienické standardy pro vaše bezpečí a pohodlí na cestách.
Více informací zde

Ušetřete až 70 % ceny

Díky našim dynamickým cenám můžete při včasné rezervaci jízdenky ušetřit až 70 %.
Naše nabídka

Včasný příjezd

Do cíle se dostanete pohodlně a včas. U všech linek si můžete zkontrolovat aktuální časy příjezdů.
Aktuální informace o trase

Na této stránce

Oblíbené spoje Autobusové zastávky Průvodce městem

Autobusové zastávky ve městě Bělehrad

Poznámka: Vaše jízdenka obsahuje nejaktuálnější informace.

Bělehrad autobusové nádraží

Bělehrad Sava centar

Bělehrad Studentski grad

Objevte všechny destinace

Vyberte si z více než 2 500 turistických destinací ve 37 zemích.

Prozkoumejte mapu
Bělehrad: Rychlý přehled
Přímé spoje do města

131

Počet zastávek

3

Země

Srbsko

Šetrné k životnímu prostředí?

Ano

Bělehrad: Informace o městě

Bělehrad: Obecné informace

Bílé město nebo Paříž Balkánu – tak se přezdívá hlavnímu městu Srbska. Tuto přezdívku si město vysloužilo svými uličkami, kavárnami, rušným městským životem a honosnými budovami v centru města. Bohužel na druhé straně, stále tu zůstává velká část zničená válkami, které trvaly až do konce 20. století. První zmínka o osadě umístěné při ústí Sávy do Dunaje pochází z 5. století př.n.l. Během procházky srbskou metropolí není na škodu si občas připomenout, že město bylo během své 200 let dlouhé historie zničeno více než čtyřicetkrát. Bělehrad se samozřejmě dá projít pěšky. Pokud vás ale tlačí čas, můžete si rozsáhlé centrum objet bez námahy během několika hodin na vozítku segway s průvodcem. V případě, že vám nevadí trocha adrenalinu a milujete jižanský dopravní chaoz, není nic lepšího než si dát organizovanou projížďku na kole nebo na skútru. Turisté, kteří ocení spíše pohodlné místo v turistickém autobuse, mohou využít služeb autobusu Hop On/Hop Off podobně jako v jiných světových metropolí. Jiný pohled na Bělehrad nabízejí plavny po Sávě v oblasti kolem jejího ústí do Dunaje, které je charakteristické výrazně jiným zbarvením vody každé z řek. Máte-li v sobě duši rytíře, zvolte válečnickou loď Svibor.

Co navštívit

Kalemegdan a Bělehradská pevnost: Mnoho turistů považuje výraz Kalemegdan za název pevnosti, ale v turečtině to znamená „území kolem pevnosti“. Dnes se jedná o park hraničící z jedné strany s pevností a z druhé se Starým Městem. pro přehlednost lze toto území rozdělit na park, Horní pevnost, Dolní pevnost, Východní pevnost a zoologickou zahradu. Bělehradská pevnost vyrostla v jednu z největších tvrzí v Evropě. Pomník vděčnosti Francii: Před Velkým Revelinem si prohlédněte sedm metrů vysokou sochu z bračského mramoru z dílny Ivana Meštrovice z roku 1930. Bronzová socha znázorňuje ženu s mečem představující francii mířící na pomoc Srbsku během první světové války. Velký Revelin: Kalemegdan odděluje od pevnosti její první a nejmladší linie vystavěná ve tvaru písmene V a vysoká osm metrů. Tuto linii vybudovali Turci podle předešlého rakouského vzoru v letech 1760-1780. Z bývalého suchého obranného příkopu je dnes sportovní hřiště podobně jako v dalších částech pevnosti. Z jihozápadu vede do pevnosti Karadjorjevova brána, jíž údajně prošel do pevnosti během prvního srbského povstání v roce 1807 sám jeho vůdce Karadjorje Petrovič. Později byla zastavěna a znovu prokopána až v roce 1953. Severovýchodní vchod se nazývá Vnější Istanbulská brána a zachovala se i s některými detaily, např. vnitřními výklenky pro stráž. Jeden z nich dnes funguje jako prodejna suvenýrů. Za branami Revelinu stojí Galerie Přírodovědeckého muzea, klasicistní budova z první poloviny 19. století. Podzemí této stavby, dříve pravděpodobně sklad střelného prachu, bylo spojeno s příkopem a je zcela jistě staršího data. Expozice galerie prezentují srbskou přírodu.

Bělehrad: Kultura & historie

Každoročně se zde konají různé festivaly a veletrhy – od filmových a hudebních až po divadelní:
FEST – Bělehradský filmový festival
BITEF – Bělehradský divadelní festival
BEMUS – Bělehradský hudební festival

Ivo Andric, nositel Nobelovy ceny za literaturu v Srbsku se proslavil svými nejznámějšími díly – Most na Drině. Slavný je také film oceněný v roce 1995 na cenách Palme s názvem Underground (Podzemí) od režiséra Emira Kusturicy. Během 90. let bylo město hlavním centrem hudebního stylu turbofolk, k jehož nejznámějším představitelům patřila Ceca Ražnatovicová. Dnes je Bělehrad centrem srbské hip-hopové scény. Nachází se zde také Srbské národní divadlo, Jugoslávské divadlo nebo Ateliér 212.

Bělehrad: Noční život

Pro Srbsko je hodně typické vepřové maso. Ať už v podobě plátků nebo mletého – oblíbené zejména u všech balkánských států. Jako příloha se používá pita. To je chleba, lépe řečeno chlebová taková placka. Mezi typické jídlo Bělehradu patří: Čevačiči – malé válečky z mletého masa se smaží nebo pečou. U nás ho známe pod názvem čevabčiči a podává se s hořčicí. V Srbsku se hodně koření a podávají se s pikantními omáčkami. Burek – listové těsto naplněné sýrem, masovou směsí či špenátem. Často se prodávají i u nás, na stáncích s rychlým občerstvením. Tvarují se do dlouhých nudlí a poté se zatočí do tvaru hlemýždí ulity. Podává se teplý. Pekárny jsou otevřeny i v noci, a tak je burek častým pokrmem lidí, kteří se vrací se z noční zábavy domů. Plejskavica – je prakticky to stejné, jako Čevačiči, akorát maso je zde tvarováno do placiček, které se po upečení vkládají do kulatého pečiva, které se nazývá lepinja. Servíruje se s kečupem, majonézou, hořčicí. Přílohou je nakrájené zelí, rajčata, cibule či jiná čerstvá zelenina. Je to taková srbská verze amerického hamburgeru. Rakija – milovaná i proklínaná balkánská rakije označuje pálenku, i když v každodenním hovoru spíše jakýkoli podobný vysoce alkoholický nápoj. Nejpopulárnější je slivovice, hruškovice, meruňkovice či jablkovice. Dražší a luxusnější dunja se vyrábí z plodů kdoule, travarica vzniká macerací léčivých trav a bylin. Rakije mají obvykle obsah alkoholu mezi 40-50 procenty. Víno – Ačkoliv srbská vína nejsou ve světě známá tolik jako chorvatská či hercegovská, najdou se mezi nimi vynikající série světové kvality. Oficiální „vinné cesty“ jsou čtyři. první je Palic na severu Bačky. Zdejší víno z písečného podloží můžete zakoupit ve vinařstvích v Subotici – nejnámější je Vinarija Zvonko Bogdan. Druhou oblastí je Fruška gora s centrem ve Sremských Karlovcích. Ke specialitám regionu patří originální dezertní víno bermet. Neméně známý je banátský ryzlink a další odrůdy z okolí města Vršac.


Poskytované služby na palubě podléhají dostupnosti.