Autobus tam a zpět: Louny

Louny jsou město v severozápadních Čechách vzdálené asi hodinu jízdy od hlavního města Prahy. Leží na řece Ohři v Ústeckém kraji, nedaleko dalších měst Slaný a Chomutov. Žije zde přes 18 tisíc obyvatel. Díky své poloze se městu někdy přezdívá „jižní brána Českého středohoří“ či „perla na řece Ohři“.

Prohlídka Louny vám, stejně jako v případě ostatní českých měst, zabere maximálně několik hodin. To samozřejmě neznamená, že se nenacházejí žádné zajímavosti – je tomu přesně naopak. Historické centrum královských Loun jsou ze dvou třetin obehnané hradbami, které můžete obdivovat na jižní, západní, a hlavně severní straně centra. Právě tam se zachovala hranolová věž a několik půlkruhových bašt. Nejvýznamnější památkou lounského opevnění pak tvoří tzv. Žatecká brána postavená okolo roku 1500.

Dominantu Loun, kterou najdete i v městském logu, představuje kostel svatého Mikuláše, jednou z vrcholných děl české pozdní gotiky. Stejně jako většina dalších staveb, i tento kostel vznikal na přelomu 15. a 16. století, v tomto případě od roku 1517 na místě staršího kostela. Pro návštěvníky je zpřístupněno celé dílo královského architekta Benedikta Rejta (podílel se na stavbě Pražského hradu), jenž dokonce před dokončením kostela zemřel a byl pohřben v jeho útrobách. Chrám je rozdělen třemi loděmi s krouženou klenbou a jehlancovou střechou. V interiéru si povšimněte vyřezávaného oltáře s uměleckými sochami. Za drobný poplatek mohou turisté vystoupat na ochoz 60 metrů vysoké věže, ze které uvidíte Louny a blízké okolí z ptačí perspektivy.

Daleko starší stavbou ve městě je Kostel svatého Petra ležící nedaleko dnešní 7. ZŠ Prokopa Holého. V minulosti byl, před postavením samotného města, centrem vesničky Lúna. Jeho zdivo je románské, některé části stavby pochází z 15. století. V okolí kostela se dodnes dochoval starý měšťanský hřbitov, kde se nachází náhrobek slavného lounského spisovatele a novináře Karla Konráda. Celý areál je možné navštívit po předchozí domluvě, případně v době konání některého z koncertů základní umělecké školy.

Z dalších církevních staveb můžete navštívit Kostel Čtrnácti svatých pomocníků a Nejsvětější Trojice, který rovněž najdete na tzv. bývalém Žateckém předměstí. Kostel je barokní a více než svým vzhledem má historickou hodnotu jeho interiér – zachovaly se nástěnné malby místních umělců z 18. století.

Židovské obyvatele Loun připomíná synagoga v Hilbertově ulici z konce 19. století. Přežila i druhou světovou válku, dnes je budova nepřístupná, protože v ní sídlí depozitář okresního archivu. Nedaleko najdete volně přístupný židovský hřbitov s více než 250 náhrobky.

V případě volného času se vydejte na procházku do architektonicky zajímavé Kotěrovy dělnické kolonie. Jedná se o dílo slavného architekta Jana Kotěry, který vyprojektoval komplex čtvrti pro zaměstnance železničních opraven. V jednom z domů se v roce 1912 narodil kapitán Otakar Jaroš, československý válečný hrdina padlý v bojích u Sokolova. Jeho osud připomíná pamětní deska, v budoucnosti by mělo z Jarošova rodného domu vzniknout válečné muzeum a muzeum Kotěrovy kolonie.

Louny nechal jako královské město postavit ve druhé polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. Důvodem byla poloha na cestě do Německa a původně starší osada Luna u brodu přes řeku Ohři. Významnější roly sehrály za husitských válek, kdy se připojily na stranu husitů. V této době zanikly stavby kláštera dominikánů a magdalenitek. Zásadní vliv na vývoj Loun měl i velký požár v březnu 1517, po kterém následovala rozsáhlá přestavba dnešního historického centra. Smutnou historii města o sto let později dovršila třicetiletá válka, když bylo několikrát po sobě vypleněno švédskými i saskými vojsky a polovina obyvatel zahynula. Z této těžké rány se místní vzpamatovávali dlouhá léta, z barokního umění tak příliš památek v Lounech nenajdete. Vzestup přišel s věkem páry, vznikly zde železniční dílny a začalo se dařit lehkému průmyslu. Kulturní život v Lounech je omezen na několik větších akcí v roce. Pravidelně každý měsíc se konají představení ve Vrchlického divadle či v Kulturním domě Zastávka. Výstavy probíhají v městském výstavišti, které naleznete v Masarykových sadech, v Galerii města Loun či Galerii Benedikta Rejta. Ve městě sídlí i Okresní muzeum. Z pravidelných kulturních akcí lze zmínit tradiční festival „Bez zámků“ s bohatým hudebním a divadelním programem. V létě se zde dále koná dobročinný jarmark nebo akce Daruj radost. V prvních srpnových dnech si město připomíná svého významného rodáka kpt. Otakara Jaroše, tentýž měsíc se koná i tzv. Letní Lounské vábení.

Po žluté turistické značce se z centra Loun dostanete až k malinké vesnici Březno. Ta je pro turisty zajímavá archeologickým skanzenem, který vznikl jako součást výzkumného programu. Návštěvníkům ukazuje repliku budovy z doby kamenné či slovanské chaty ze 6. století. Po zelené turistické značce z centra dojdete k Dobroměřickému rybníku a nedaleké Frotzelově rozhledně. Z jejího vrcholu budete mít překrásný kruhový výhled na České středohoří, Louny, ale i Krušné hory. Několik kilometrů vzdálený je rovněž městys Peruc. Historie tohoto místa je daleko starší než samotné Louny. V Kronice české se dokonce vypráví pověst o Oldřichovi a Boženě, podle které Peruc získal své jméno. Z pamětihodností v obci lze zmínit zámek s pamětní síní Emila Filly, slavného českého kubistického malíře, kostel svatého Petra a Pavla, Oldřichův dub nebo Boženinu studánku. Vydat se můžete i do dalších turisticky oblíbených míst – nedaleko je to do Libochovic se zámkem a na kopci se tyčícím hradem Hazmburk. Milovníky historie pak potěší návštěva vodního hradu v Budyni nad Ohří.