Autobus tam a zpět: Neapol

Neapol, italsky Napoli, je město s více než milionem obyvatel. Nachází se v Neapolském zálivu. Je třetím nejlidnatějším městem Itálie. Podle slov Vittoria de Sicy ve filmu „Neapolský záliv“ z roku 1954 je to „svůdné město“. Mnohými je považováno za jedno z nejkrásnějších v Itálii, jiní jej považují za město chaosu, nepořádku a bezohledných řidičů.Neapol je město, o kterém se říká: stojí za to „vidět a zemřít“. Město má tolik tváří, kolik si jich dokážete představit. Je to město s velmi bohatou historií, velkou kulturní tradicí a vše korunu tomu dodává činná sopka Vesuv. Rozhodně je tedy co objevovat. 

Castel dell’Ovo – přezdívaný jako Hrad vejce – dostal svůj název od středověké pověsti. V ní antický básník, který byl mimo jiné i velkým kouzelníkem, ukryl v místech hradu čarovné vejce. Dnes se zde konají výstavy a koncertní představení. 

Doporučuji také nechat se vyvést lanovkou až na vyhlídku u kartouzy svatého Martina a Hradu svatého Eliáše. 

Za návštěvu také stojí Teatro di San Carlo, divadlo fungující od roku 1737, které je dnes nejstarší operní scénou v Evropě, která je stále v provozu. 

Duomo – gotická katedrála Duomo stojí stranou hlavní ulice. Pochází z počátku 13. století a je zasvědcena patronu Neapole, svatému Gennarovi. V přehnaně zdobené kapli jsou uloženy vzácné nádobky se světcovou krví a nachází se tu také jeho lebka ve stříbrném relikviáři ve tvaru hlavy.

Madre – Na horním konci ulice Via Duomo stojí Museo d’Arte Contemporanero známé spíš jako Madre. Otevřeno bylo v roce 2005, v přízemí pravidelně hostí různé dočasné výstavy a v poschodích si můžete prohlédnout kvalitní sbírku moderního umění od významných mezinárodních tvůrců, z nichž někteří své práce vytvořili přímo na zámku muzea. 

Napoli Sotterranea – kousek za ulicí Via Duomo se ulice Via dei Tribunali otvírá do náměstí Piazza San Guetano, jež v řeckých a římských dobách sloužilo jako místní forum. 

Pokud se posunete po ulici Cardo V, dostanete se k Domu s jeleny (Casa dei Cervi), další luxusní dvouposchoďové vile s centrálním nádvoří a chodbami vyzdobenými barevně výraznými zátišími. Z konce Carda V se dá pokračovat krytou chodbou dolů k takzvaným Předmětským lázním na levé straně – jedné z nejpůsobivějších a nejlépe zachovaných částí Herculanea s mimořádně působivou štukovou výzdobou a takřka nedotčenou lázeňskou částí. Prohlédnout si můžete také původní římské dveře, jediné v celém Herculaneu, které nestrávily plameny. 

Monte Faito 

Pokud si chcete dopřát úchvatný výhled na celý Neapolský záliv, vyjeďte lanovkou funivia na vrchol 1150 metrů vysoké hory Monte Faito. Lanovka byla řadu let mimo provoz, ale na jaře 2016 opět začala vozit turisty. Lanovka jezdí každých 20-30 minut z nástupiště stanice ve městě Castellammare di Stabia ležícím pár zastávek příměstskou železniíCircum-vesuviana za Pompejemi. Na vrchol se dostanete za pouhých osm minut, ale rozhodně nejde o zážitek, který bychom doporučovali lidem, kteří mají strach z výšek – s čím dál úchvatnějším pohledem na záliv se totiž výrazně prohlubuje také vzdálenost mezi lanovkou a svahem porostlým buky pod nohama. Nahoře na vás potěší, že se tu stýká několik silnic a opodál je autobusová zastávka, odkud jezdí spoje ke stanici příměstské železnice Circumvesuviana. 

Pompeje 

Nejlákavějším cílem turistů za hranicí města Neapol jsou Pompeje. Dostanete se sem z Neapole vlakem nebo autobusem. Na pobřeží pak po klikatých úzkých silničkách autem.

V 1. století našeho letopočtu byly Pompeje prosperujícím obchodním přístavem u ústí řeky Sarno. To, co se 20 tisícům jeho občanů stalo v srpnu 1979, nepřišlo jako blesk z čistého nebe. Pohromě předcházely určité náznaky a o 17 let dříve silné zemětřesení, ale Vesuv, prorostlý až k hřebeni zelenými vinicemi, nebyl nikdy považován za hrozbu. Několik malých otřesů nakonec vyústily v erupci.

Vesuv chrlil oblaka kouře už několik dní před erupcí z 24. srpna, takže když došlo na nejhorší, velká část lidí už město opustila, z celkového počtu 20 000 obyvatel jich zahynuly dva tisíce. Jednou z obětí byl i slavný římský přírodovědec Plinius. 

Dnes naleznete vedle pozůstatku starověkých Pompejí město Pompei. Žije tu asi 26 000 obyvatel. 

Pokud vás památky a místní zákoutí příliš nezaujaly, jedno vám zaručíme – ochutnáte tu nejlepší pizzu. Právě v Neapoli se zrodila a postupně dobyla svět, ačkoli zplihlé a rozmáčené napodobeniny, které se za ni v různých občerstveních v zahraničí často vydávají, ji až příliš nepřipomínají. Už na počátku 19. století byly neapolské pizzerie přátelské a pohodové podniky, kde se dalo dobře a levně najíst. Tajemství pravé pizzy tkví v cihlové peci a vysoké teplotě, díky níž je těsto nadýchané a na okrajích křupavé. Proto se také pizza podává obvykle až večer: většina restaurací nestačí do oběda pec řádně rozehřát. 

Vynikající jsou také neapolské sladkosti zvané sfogliatelle plněné ricottou, rumové babá či místní koláče pastiera napoletana. 

Před Neapolí někteří lidé varují. Je tu prý nebezpečno. Tašku a kabelku raději noste šikmo přes rameno a netoulejte se místními uličkami sami a už vůbec ne v noci. Ještě větší adrenalin než procházet se tady sám, je řídit de auto. Otlučená jsou tu všechna auta, do dvou proudovky se nacpou klidně čtyři vedle sebe. Zákazová značka pro místní neexistuje a na červenou se nestojí.