Autobus tam a zpět: Náchod

Město na severovýchodě České republiky. Leží v Královéhradeckém kraji nedaleko hranic s Polskem na bývalé zemské stezce zúžené do průsmyku Branka, kterým protéká řeka Metuje. V minulosti se jednalo o významné místo textilního průmyslu často přezdívané jako „Manchester východu“. Dnes zde žije lehce nad dvacet tisíc obyvatel. Historické jádro města bylo pro svou zachovalost vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Dominantu a nejnavštěvovanější památku Náchodu představuje zdejší renesanční zámek přestavěný z původního středověkého hradu. Dnes je v majetku státu a zpřístupněný pro veřejnost: v rámci prohlídkových tras máte na výběr tři okruhy. První se věnuje reprezentačním prostorům Piccolominiům v rámci prvního zámeckého patra a ukazuje historické interiéry z období 17. a 18. století. Druhá trasa nazvaná „salony druhého patra“ návštěvníky provede prostory jižního křídla s nádhernými malovanými trámovými stropy či bývalými hostinskými pokoji. „Na dvoře vévodském“ zní jméno dalšího okruhu zaměřeného na reprezentační byt vévodů ve stylu klasicismu a empíru. Z osobní zkušenosti doporučuji zkombinovat první a druhý okruh za zvýhodněnou cenu, Vy si samozřejmě můžete vybrat podle svého zájmu. Na zámku je dále zpřístupněna faleristická a numismatická sbírka shromážděná posledními soukromými majiteli. Bez průvodce se pak po zaplacení vstupného budete moci vydat na vrchol obranné věže, odkud získáte překrásný výhled do okolí (v případě hezkého počasí uvidíte Orlické hory a Krkonoše), hladomornu a prostory středověkých sklepů s původní hradní studnou.

Historickému centru dominuje náměstí T. G. Masaryka s historickou budovou radnice, kostelem svatého Vavřince, novou radnicí či domem zvaným Pranýř (č.p. 1). V ulici Komenského se zachoval barokní kostel svatého Michaela archanděla, vůbec nejstarší zachovalou stavbou Náchodu je ale kostel svatého Jana Křtitele z 1. poloviny 13. století. V místní části Běloves pak najdete nedávno zrušené lázně s minerálním pramenem Ida.

Za první republiky probíhala na Náchodsku výstavba pohraničního opevnění proti hrozbě nacistického Německa. Většina z bunkrů se zachovala, proto zejména pánové ocení návštěvu tzv. Běloveského pevnostního skanzenu. Pro veřejnost je zpřístupněno několik objektů těžkého opevnění – tzv. srubů a lehkého opevnění – tzv. řopíků. Do původní podoby z roku 1938, včetně veškerého vybavení a zbraní, byl zrekonstruován objekt N - S 82 „Březinka“. Prohlídka s průvodcem zde trvá asi 45 minut. Kromě tohoto bunkru je možné navštívit i sousední srub N – S 81 „Lom“ s muzejní expozicí věnovanou opevnění a prvorepublikové armádě. Ke skanzenu opevnění se dostanete pěšky přímo z Náchodu směrem od místní čtvrti Běloves či procházkou přes pevnost Dobrošov z druhé strany.

Historie Náchodu se již od středověku odvíjela od dějin místního hradu – dnešního zámku. Ten koncem 13. století založil rod Načeradiců k ochraně staré obchodní stezce spojující Prahu s polským Kladskem. Společně s městem byl postaven na strategickém místě, kde se zemská stezka zužovala do Branského průsmyku. V průběhu let význam sídla rostl a okolo města vznikly hradby. Majitelé se střídali, mezi nimi byl i český král Jan Lucemburský.  Zlom potom přišel roku 1544, kdy Náchod získává významný šlechtický rod Smiřických ze Smiřic. Podoba hradu jim jako sídlo nevyhovovalo, a tak celý areál přestavěli na pohodlný renesanční zámek. Za třicetileté války se opět vystřídalo několik majitelů, darem jej například získal italský vévoda z Amalfi Ottavio Piccolomini, jehož rod Náchod držel až do 18. století. Změny do života přinesla průmyslová revoluce o sto let později: byla postavena železnice, továrny i nové budovy radnice či divadla. Před vypuknutím první světové války město patřilo mezi největší centra bavlnářství v Rakousko-Uhersku.

V Náchodě se žije velmi bohatým kulturním životem, což potvrzují desítky akcí každý měsíc. Koncerty všech hudebních žánrů, literární večery a další akce pro veřejnost pořádají v městském divadle Dr. Josefa Čížka. Působí zde i kino Vesmír. Z pravidelných kulturních akcí lze zmínit hudební přehlídku komorních sdružení Camerata nova, Náchodské kulturní léto, Vavřineckou pouť nebo festival studentské tvořivosti Náchodská prima sezóna.  Sbírky umění vystavují v Galerii výtvarného umění v bývalé zámecké jízdárně, v Galerii ve Slávce.

CHKO Broumovsko

Hojně navštěvovaná oblast jak českými, tak polskými turisty, kteří sem jezdí obdivovat skalní města a stolové hory. Nejznámější součástí Broumovska jsou pravděpodobně Adršpašské skály – unikátní skalní město nedaleko stejnojmenné obce. Osobně, více doporučuji navštívit jiná skalní města v okolí, jako jsou Teplické skály, kde máte možnost si projít několikakilometrové pěší okruhy, nebo tzv. stolovou horu Ostaš vzdálenou asi pět kilometrů od Police nad Metují.

Na jižní hranici CHKO Broumovska se potom nachází menší městečko Hronov. To je pro turisty zajímavé památkami spojenými s životem slavného českého spisovatele, autora Starých pověstí českých, Aloise Jiráska. Veřejnosti byl zpřístupněn jeho rodný dům či divadlo a muzeum A. Jiráska. Obdivovat tu dále můžete třeba Jiráskův buk a kostel Všech svatých poprvé připomínaný již roku 1359. V srpnu se na jeho počest každoročně pořádá evropský festival amatérského divadla Jiráskův Hronov. Není to přitom jediný slavný hronovský rodák – koncem 19. století se zde narodil i malíř a spisovatel Josef Čapek.

Několik kilometrů v kopcích nad Náchodem mohou zájemci o vojenskou historii u osady Dobrošov navázat na prohlídku pěchotních srubů „Březinka“ exkurzí do bývalé dělostřelecké tvrze vystavěné v letech 1937-1938. Nedaleko pak rovněž stojí turistická Jiráskova chata s rozhlednou.

Babiččino údolí a zámek Ratibořice jsou známá místa z díla Babička od Boženy Němcové. Dnes se nacházejí u města Česká Skalice, kde si je budete moci prohlédnout přesně tak, jak je slavná česká spisovatelka popsala – uvidíte Staré bělidlo, Rudrův mlýn i mandl.